Dotazy

Máte dotaz?

Pokud máte dotazy či podněty ke konferenci a k jejím tématům, neváhejte a využijte možnost se zeptat na cokoli. Vaše dotazy budou zodpověděny buď zde, na našich stránkách, nebo přímo na konferenci.

Konference - závaznost přihlášky

Dobrý den, je přihlášení na konferenci závazné? jelikož jsem se přihlásil a povinnosti na VŠ mě bohužel dostihly a neumožňují se mi zúčastnit. Děkuji předem za odpověď.

Dobrý den, přihlášení na konferenci závazné není. Děkujeme Vám za informaci a s Vaší přihláškou tedy nebudeme počítat.

SUDOP

Jak se měnili nároky na projektování staveb ze strany investorů v průběhu let?

V průběhu let dochází ke stálému zvyšování rozsahu a podrobností odevzdávané dokumentace. Například přípravná dokumentace, kterou SŽDC používá pro územní řízení, je výrazně podrobnější, než vyžaduje stavební zákon. Zároveň ohromně vzrostl tlak na bezchybnost výkazu výměr, který slouží pro ocenění stavby dodavatelem. Dalším nárůstem činností je požadavek na kladné projednání dokumentace se všemi účastníky územního nebo stavebního řízení a zajištění všech stavbou dotčených pozemků. Jednoznačně je investora vyžaduje větší podrobnost, bezchybnost a zejména rozsah projednání projektu než v dřívějších letech.

SUDOP/ METROSTAV

Hledá SUDOP či METROPROJEKT nové zaměstnance? Případně jaké profese?

SUDOP PRAHA a.s. průběžně přijímá nové pracovníky, kteří mají chuť na sobě pracovat a podílet se na přípravě strategických dopravních staveb. V současné době máme nedostatek pracovníků zejména v oboru železničních technologií (zabezpečovací a sdělovací zařízení, trakční vedení, drážní energetika) a v profesi životní prostředí. Noví zaměstnanci mají možnost nastoupit na pracovištích v Praze, Hradci Králové, Ústí nad Labem a v Plzni.

SUDOP

Co by nejvíce pomohlo projektantům pro urychlení přípravy projektů?

Důvodem zdlouhavé přípravy je naše legislativa, která je velmi nepřehledná, nejasná a poskytuje odpůrcům projektu ohromné možnosti přípravu zdržovat, prodražovat a napadat. Jsem přesvědčen, že řešením je jedno sloučení povolovací řízení, ve kterém by se vypořádaly všechny připomínky, požadavky a námitky všech účastníků řízení. Po jejich vypořádání by již neexistovala další možnost napadnutí již schváleného řešení. Dalším prvkem, který prodlužuje dobu přípravy, jsou zákonné lhůty za opoždění či vyjádření účastníků projednávání projektu. Lhůty dané legislativou, ve kterých jsou účastníci procesu (např. dotčené orgány státní správy a samosprávy, správci a vlastníci inženýrských sít), jsou zpravidla velmi dlouhé a velmi často nejsou dodržovány. Vymáhání stanovisek v předepsaných termínech je prakticky nemožné. Řešením by mohlo například pravidlo, že za souhlasné stanovisko se považuje stav, kdy oslovený v požadované lhůtě neodpoví.

SUDOP

Nejsou současné normy např. pro bezbariérová nástupiště příliš striktní bez možnosti větší variability a uplatnění chytrých/levných řešení?

Je pravdou, že požadavky na bezbariérové řešení jsou velmi striktní a uplatnění odlišného řešení musí být schváleno drážním úřadem. V případě chytrého návrhu, který zajistí bezpečnost lze toto řešení realizovat. Je však zřejmé, že celospolečenský tlak na bezpečnost osob a provozu je prvořadý.

SŽDC

V dnešní době, při rekonstrukci stanic na tratích SŽDC už nevídám nákladové prostory, rampy a skladiště. Jak se v těchto stanicích bude nakládat?

Při rozhodování o nezbytném rozsahu infrastruktury se musí vždy respektovat již vydaná oznámení o postradatelnosti železniční infrastruktury. K postradatelnosti se vyjadřuje také dopravce ČD Cargo, a.s., který má dominantní postavení na dopravním trhu v oblasti jednotlivých vozových zásilek. Vždy se také stanovuje předpokládaný rozsah nákladní dopravy s přihlédnutím k rozmístění výrobních kapacit v regionu i k dalším aspektům, které mohou rozsah nákladní dopravy ovlivnit. Hlavní přepravní proudy a přepravní výkony s cca 85 % jsou soustředěny na tratích TEN-T. Největší růst je očekáván v kombinované dopravě a zřejmě dojde k dalšímu postupnému poklesu podílu přepravy jednotlivých zásilek. Klíčovou otázkou je vždy ekonomické posouzení potřebnosti daného zařízení.

SŽDC

Jsou při výpočtu poplatku za použití dopravní cesty znevýhodněna vozidla s naklápěcí skříní vůči stejné soupravě bez naklápění?

Ne.

SŽDC

Jaké plány máte se s žst. Brno hl. n.? Čeká ji nějaká rozsáhlejší rekonstrukci? Děkuji za odpověď.

O variantě řešení přestavby ŽUB rozhodne Ministerstvo dopravy ČR a to na základě výsledků studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou zadala Správa železniční dopravní cesty a na jejímž zpracování se podílí i město Brno a Jihomoravský kraj. Ve studii, jsou posuzovány posouzeny dvě koncepční varianty řešení přestavby železničního uzlu: s nádražím u řeky a s nádražím v centru pod Petrovem. Studie proveditelnosti vyhodnotí i nulovou variantu, označovanou jako „bez projektu“, tedy udržování provozuschopného stavu ŽUB v dnešní podobě.

SŽDC

Je v plánu výstavba terminálů pro propojení mezi silniční a železniční dopravou – ne jen kontejnerových.

To je otázka pro jinou organizaci než je SŽDC. SŽDC zajišťuje ve smyslu Zákona o dráhách provozování dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu, jejich provozuschopnost a modernizaci a rozvoj v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti krajů.

SŽDC

Je v plánu rychlejší železniční spojení Prahy s Libercem?

Na téma železničního spojení v ose Praha – Mladá Boleslav – Liberec byla zpracována již řada studií, poslední z nich byla studie proveditelnosti z roku 2014. Spojení vykazuje přepravní potenciál, avšak s ohledem na existenci dálnice D10 nedosahují benefity dostatečnou míru, která by odůvodnila výstavbu rychlé, v celé trase dvoukolejné tratě. V současné době se bude prověřovat možnost dosažení konkurenceschopné železničního spojení, kdy bude cestovní doba mezi centry měst srovnatelná s jinými druhy veřejné dopravy a zároveň spojení nabízí odpovídající množství spojů. Dle požadavků Libereckého kraje bude prověřeno spojení s jízdní dobou Praha - Liberce 90 minut při intervalu alespoň 60 minut ve špičkách. Prověřena bude i možnost smysluplné etapizace výstavby.

SŽDC

Kde by se v ČR vyplatila rychlost 300–350 km/h?

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o rozvoji transevropské dopravní sítě na území ČR stanovuje základní rozsah sítě vysokorychlostních tratí. Nařízení definuje zvlášť postavené vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlost 250 km/h nebo vyšší (jako je například připravovaná trať Praha – Litoměřice) a modernizované konvenční tratě vybavené pro rychlosti přibližně 200 km/h (což je případ modernizace trati Brno – Přerov). O konkrétních rychlostních parametrech jednotlivých tratí se rozhodne na základě studií proveditelnosti, které která dokážou kvantifikovat všechny jejich náklady a přínosy. Důležité bude také vzít v úvahu rychlostní parametry navazující infrastruktury okolních států a také homogenitu provozních ramen konceptu Rychlých spojení.

SŽDC

Jak chce SŽDC podpořit nákladní dopravu na trati přes Havlíčkův Brod? Plánujete podpořit tuto trať změnou výpočtu poplatku za dopravní cestu?

Komplexní řešení dané problematiky by měl přinést v roce 2018 nový systém poplatků za dopravní cestu. Obecně lze říci, že za účelem podpory rozvoje vybraných segmentů trhu v železniční dopravě může SŽDC vyhlásit nabídkové ceny za použití dráhy pro jízdu vlaku, které jsou při dodržení vyhlášených podmínek dostupné rovným a nediskriminačním způsobem všem dopravcům na železniční infrastruktuře ve vlastnictví České republiky.

SŽDC

Plánuje SŽDC nabídnout službu postrkové lokomotivy na úsecích sklonově velmi nepříznivých vzhledem k zbytku trati (trať 250 úsek Tišnov)?

Ne. Služby postrkové lokomotivy patří mezi činnosti provozovatele drážní dopravy, zatímco SŽDC je provozovatelem dráhy. Podle našich informací, také nákladní dopravci nemají o takou službu zájem.

AŽD

Když se na přejezdech stává tolik nehod, uvažuje se místo úprav zabezpečovacího například náhrada přejezdu nadjezdem, nebo podjezdem?

Ano to je nejlepší řešení. AŽD Praha ale nerozhoduje o tom, kde se postaví či nepostaví podjezd nebo nadjezd. Protože jde o řádově vyšší náklady a rozhodnout musí SŽDC nebo MD.

AŽD

Spolupracujete i s jinými firmami v oblasti zabezpečovací techniky (Siemens, Thales)? Pokud ano tak proč vymýšlíte již vymyšlené?

Obecně spolupracujeme se všemi. Druhé části otázky nerozumím – firmy také vyvíjejí nová auta a není zde jen firma jedna.

AŽD

Jaký je rozdíl mezi ESA 11 a ESA 44?

Zjednodušeně je ESA 11 stavědlo s reléovými interface a ESA 44 s plně elektronickými

AŽD

Nechtěli byste zkusit vytvořit vlastní PC simulátor JOP pro fanoušky řízení dopravy?

Máme několik simulátorů pro účely školení - pro fanoušky – budeme o tom uvažovat.

AŽD

Jaký máte názor na integraci AVV do vlakového zabezpečovacího zařízení?

Ano, je to vhodné z řady uhlů pohledu – vyšší bezpečnost, úspora energií atd.

AŽD

Jaký význam má budování ETCS na síti SŽDC, když existují tratě, které nejsou banalizované.

To s tím přímo nesouvisí.

AŽD

Má AŽD na to aby navrhla zabezpečovací zařízení pro VRT bez zahraniční kooperace?

Základem techniky je ETCS a AŽD Praha tímto systémem disponuje. Takže odpověď zní, ano.

AŽD

Bylo by schopno AŽD Praha zabezpečit bezpečný provoz v Martinicích v Krkonoších se současným elektoromechanickým zabezpečovacím zařízením?

Stávající elektromechanické zab. zař. neumožňuje bezpečný provoz podle současných požadavků a trendů. Jeho provoz je v této stanici umožněn pouze proto, že bylo aktivováno v době, kdy platily jiné normy. Lidský činitel přímo zjišťuje volnost staničních kolejí a toto je zdrojem možných selhání a nehod.

AŽD

Zdá se Vám slovenský model koridoru (AH s ETCS L1) lepší než český model (AB případě ETCS L2)?

ETCS L2 je samozřejmě vyšší level než L1. Slováci sami přešli na L2 v nedávno ukončeném úseku trati Státní hranice – Čadca – Žilina.

AŽD

Jak stíhá AŽD dodržovat termíny dodání ZZ?

Většinou ano, ale poslední dobou, kdy se konce staveb nakumulovaly jsme měli dílčí problémy.

AŽD

Jak se daří nájezd CDP Praha do provozu?

Jde to velmi dobře, bez jakýchkoli vážnějších potíží a podle harmonogramu..

AŽD

Má v ČR uplatnění ETCS L3?

Nyní implementujeme L2 – o tom, jestli přejdeme na L3 je potřeba řešit v rámci Evropy a nebo alespoň okolních států.

AŽD

Jaký máte názor na zabezpečení již zmíněné trati 171 při současném velmi silném provozu na ní? Když vezmeme v potaz mechanické přejezdy atd.

Ano, trať musí být modernizována celá – tzn. spodek, svršek, sdělovací technika, zabezpečovací technika i trakční vedení. Trať je velmi vytížená a modernizaci potřebuje nutně.

AŽD

Jaké konkrétní výsledky přináší instalace DOZ na železničních tratích?

Obrovskou úsporu zejména v efektivitě řízení dopravy, v řešení dopravních situací, v rychlé odezvě na dopravní situaci, vyšší spolehlivost provozu, snižování personálních nákladů atd.

AŽD

Kdy bude plně v provozu ASVC?

ASVC je plně v provozu,i když v ověřovacím, na úseku trati Liberec - Tanvald

AŽD

Proč se mlčí o nezavřených přejezdech během průjezdu vlaku, kterých je rozhodně více než 1:1000000.

Plně nerozumím pojmu – nezavřený přejezd. Pokud myslíte přejezd, kterým projíždí vlak a břevna závor jsou nahoře - v naprosté většině případů jde o vypnutý přejezd, přejezd ve výluce nebo mimo provoz z jiných důvodů nežli je selhání techniky.

Mechanická návěstidla

Dobrý den, rád bych se zeptal na budoucnost mechanických návěstidel, potažmo elektromechanického zabezpečovacího zařízení jako celku. Je nějaká možnost aby v některých stanicích bylo toto zařízení zachováno i po rekonstrukci, případně je v plánu vytvoření nějakého skanzenu, kde by zařízení zůstalo zachované pro další generace jako funkční celek?

Váš dotaz zodpovíme na konferenci.

VRT

Jaký přisuzujete význam budování VRT na našem uzemí z hlediska udržení konkurenceschopnosti s vyspělými evropskými zeměmi?

Váš dotaz zodpovíme na konferenci.

ŽSR- Modernizácia železničních tratí na Slovensku

Plánuje sa modernizácia a zavedenie dialkového riadenia dopravy na železničných tratí mimo hlavnú trať Bratislava - Žilina - Košice napr. na trati 170 Zvolen - Banská Bystrica - Vrútky.

Váš dotaz zodpovíme na konferenci.

SUDOP

S projektováním vysokorychlostních tratí nemá ČR žádné zkušenosti. Jak se na takovou práci připravujete a odkud čerpáte zkušenosti?

Na dotaz odpovíme na konferenci.

elektrizace tratí

Plánujete v nejbližší době elektrizaci některých tratí?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

OPD

Kolik je alokováno peněz v rámci nového Operačního programu Doprava? Kolik lze očekávat, že bude prostavěno na železnici?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

ŽSR

Jak to vypadá se záměrem vybudovat širokorozchodnou trať z Košic napříč Slovenskem?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Metrostav

Co rozhoduje o tom, do jaké výšky je vystavěna protihluková stěna? Proč lze na nátlak odpůrců snížit výšku tak, aby bylo například vidět z oken vlaku?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

CDP Praha

Jak probíhá příprava na zapojení tratí do CDP Praha z pohledu personálních změn? Kolik lidí přišlo o práci, kolik musí na rekvalifikaci?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

VUZ

Jak vnímáte konkurenci ostatních zkušebních okruhů v Evropě?

Na dotaz odpovíme na konferenci.

vlakové cesty BLA

Co stojí za komplikacemi při nasazení automatického stavění vlakových cest BLA?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dr. Lochman

Jaké jsou nové trendy na poli evropské železniční dopravy a co si myslíte o schvalování 4. železničního balíčku?

Na dotaz odpovíme na konferenci.

Ing. Pavel Surý

Jak jste spokojen s přípravou budování vysokorychlostních tratí na území ČR?

Na dotaz odpovíme na konferenci.

PRACE

JSEM vyučeny jako elektromechanik pro stroje a zařizení platnost vyhláška %6 ,vazačske skoušky ,kurz strojvedoucího skupiny M vlečky rad bych pracoval u sždc nebo na vuž cerhenice kde najdu nějaky kontakt na Personalní dodělení děkuji Beńo Ondřej nar 16.4.1977 praxe strojvedouci,posunovač ,zamečník, elektromechanik na kolejových vozidlech cca 8 let u dyko Kolín děkuji

Dobrý den, v případě zájmu o práci pošlete svůj životopis na studenti@szdc.cz, my ho následně předáme na odbor personální.

Dotazy z konference - prof. Ing. Václav Cempírek

Jaký význam věnuje EU perspektivě lokálních tratí a existují rozdíly v pohledu na regionální tratě u jednotlivých členských států EU?

Evropská unie zásadně neřeší provoz na regionálních tratích, nechává řešení na národní úrovni, zda jsou efektivní anebo jsou finanční prostředky na dotace provozu a jejich udržení. Každý členský stát k řešení přistupuje odlišně. Je třeba poznamenat, že některé vyspělé země provoz na regionálních tratích řešily z pohledu hospodářského vývoje a sociálního smíru. Regionální tratě v SRN, Rakousku, Švýcarsku byly revitalizovány a zefektivněn na nich provoz. Řešení v těchto zemích se opírá o územní plány, které alokují nové sídelní oblasti k železniční infrastruktuře, na které jsou budovány nové zastávky.

Dotazy z konference - prof. Ing. Václav Cempírek

Jsou podle Vás lokálky využitelné pouze pro turistický ruch nebo mohou dobře sloužiti k pravidelnému dojíždění např. do zaměstnání?

V málo osídlených oblastech jsou tyto tratě určeny pro rekreační dopravu (např. za Moravskou Třebovou, Dolní Lipka – Hanušovice a možná další), na ostatních se musí zkrátit přepravní časy tak, aby tato doprava byla pro cestující zajímavá. Je třeba využívat i pásmové jízdní řády, tj. v první polovině vlak zastavuje ve všech zastávkách a druhou část projíždí a opačně. Pak bude přeprava zajímavá a spravedlivá pro všechny cestující. Tento model jde aplikovat i na dálkové expresní vlaky nižších kategorií.

Dotazy z konference - prof. Ing. Václav Cempírek

Na regionálních tratích podle některých hlasů jezdíme pomaleji než před 30 lety. Jaký na to máte názor?

Ano je to pravda, musí se investovat do staničních, traťových zabezpečovacích zařízení a úpravy železničního svršku, především zefektivnit jízdu přes úrovňové železniční přejezdy.

Dotazy z konference - prof. Ing. Václav Cempírek

Jaké jsou podle Vás možnosti pro elektrizované regionální tratě, kde je i dvouvozový Regiopanter příliš kapacitní (Tábor - Bechyně, ...)?

Na trati Tábor – Bechyně zatím tato souprava nejezdí. Na ostatních tratích se musí přepravní služby a nabídka výrazně zlepšit, aby vzrost počet přepravených cestujících. Určitě musí Škoda Transportation navrhnout jednovozové elektrické vozidlo s alternativním pohonem (standardní vozidlo, bateriové vozidlo, vozidlo s dieselovým pohonem, …).

Dotazy z konference - prof. Ing. Václav Cempírek

Co si myslíte o budoucnosti v žel. nákladní dopravě, když jste za své politické kariery prosadil slevy na mýtném pro těžkou dopravu?

Mýtné nemůže působit diskriminačně pro silniční dopravce, ale nesmí se výrazně promítat do konečné ceny výrobků určených ke konečné spotřebě. Pak navýšení mýtného nesel jako zátěž konečný uživatel. Silniční doprava se lépe přizpůsobila logistickým požadavkům, flexibilitou, cenou, rychlostí a přepravní službou „z domu do domu“. To zatím železniční doprava nedokázala, a proto se na celkovém přepravním objemu podílí necelými 20 %. Určitě železniční nákladní doprava má budoucnost, musí nastat, že jednotlivé vozové zásilky budou nahrazeny kontejnery ISO řady 1. Od a k zákazníků(m) je budou svážet a rozvážet silniční nákladní vozidla do a z terminálů kombinované přepravy. Tato překladiště jsou obsluhována vlaky – nákladními expresy, které jezdí v taktových jízdních řádech. Takový stav musí nastat a pak budou efektivně fungovat i regionální tratě pro veřejnou osobní přepravu.

Dotazy z konference - prof. Ing. Václav Cempírek

Která vozidla považujete pro regionální tratě jako nejvhodnější?

Pro regionální tratě jsou vhodná vozidla jak závislé, tak nezávislé trakce. Přičemž nezávislá vozidla mohou mít i elektrický pohon, který může být napájen z trakčních baterií. Regionální vozidla musí konstrukcí a stavbou vyhovovat traťového svršku pro nízké hmotnosti na nápravu. Tak jak je jich stavba obvyklá ve vyspělých zemích.

SUDOP

Vaše prezentace byla skutečně pesimistická. Jste fanouškem pouze hlavních tratí?

To není pesimismus, ale spíš realita. Faktem je, že ČR má jednu z nejhustších železničních sítí na světě a řada tratí již dávno ztratila svůj účel.

SUDOP

Jak byste řešil zlepšení propustnosti trati?

V podstatě jsou možné tři stupně opatření: organizační (např. změna poloh vlaků v grafikonu), technologická (změna zabezpečovacího zařízení, úprava traťové rychlosti) a stavební (zkapacitnění tratě, přístavba dalších kolejí). Opět záleží na typu a rozsahu dopravy, co je pro danou trať nejvíce efektivní.

SUDOP

Jaké máte do budoucnosti představy? Nějaké větší plány

Na léta 2014 až 2020 je vypsáno druhé programovací období operačních programů EU a bude tak možné čerpat evropské finance na železniční projekty v ČR. Úkolem projektových firem bude včas a kvalitně připravit dostatek projektů, které budou schváleny ke spolufinancování z programů EU. Výhledově jsou velké plány na vybudování sítě vysokorychlostních tratí, ale to je na samostatnou přednášku…

SUDOP

Máte zpracován projekt řešení úzkých hrdel v okolí Mladé Boleslavi?

Ano, problematiku tratí v okolí Mladé Boleslavi jsme v minulosti posuzovali jak pro SŽDC, tak pro Škodu Auto a.s. Takže například řešení nedostatku kapacity mezi Mladou Boleslaví a Nymburkem již přešlo do fáze projektu stavby zkapacitnění tratě 071. Zkapacitnění železničního uzlu Mladá Boleslav je v tuto chvíli ve fázi územní rezervy (například vybudování nákladního kolejiště v oblasti Mladá Boleslav východ), vlastní rekonstrukce žst. Mladá Boleslav hl.n. bude záviset na dalších záměrech s tratí 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov.

SUDOP

Je, respektive byla, podle Vašeho názoru trať 137 v zimním období neefektivní?

Z čistě finančního pohledu ano. Nicméně záleží na celkové dopravní obsluze regionu – do některých míst se například v zimě těžko autobusy dostanou, zatímco železnice funguje.

SUDOP

Zvyšuje se efektivnost na českých regionálních tratích za poslední roky?

Paušálně lze říci, že spíš naopak… Hodně záleží na výši poplatku za použití dopravní cesty a rozsahu dopravy, ale především na nákladech – na velikosti údržby a oprav a pak na nákladech za řízení provozu (počet dopravních zaměstnanců). Náklady bývají často více než dvacetinásobné oproti příjmům.

SUDOP

Která česká regionální trať vykazuje nejvyšší a naopak nejnižší efektivnost?

Čísla se každý rok mění, takže nemá smysl poukazovat na konkrétní trať. Celkově lze ale říci, že vyšší efektivitu vykazují tratě, které jsou páteří pro dopravní obsluhu regionu a kde je objednávána hustá osobní doprava, případně funguje doprava nákladní – například Lysá nad Labem – Milovice (trať po rekonstrukci a elektrizaci), Smržovka – Josefův Důl či Kralupy nad Vltavou – Velvary. Naopak nejnižší efektivitu mají tratě, kde se takříkajíc nehne kolo, protože zde tudíž není ani žádný příjem z poplatku za použití dopravní cesty - například Čelákovice – Mochov, Chrudim – Heřmanův Městec či Bakov nad Jizerou – Kopidlno.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Plánuje sa obnova zrušeních miestnych tratí do Rakúska a Německa, napr. Aš – Selb, Slavonice – Waldkirchen an der Thaya a Helvín – Laa an der Thaya. A bolo by možné na ich obnovu použit eurofondy.

V současnosti SŽDC pokračuje společně s německým správcem infrastruktury DB Netz v pracích na obnově tratě Aš – Selb-Plössberg, které jsou spolufinancovány v rámci Operačního programu doprava. Zahájení pravidelného mezinárodního provozu se předpokládá s novým jízdním řádem v prosinci 2015. Na obou stranách je dokončena projektová příprava, od ledna 2015 probíhá na české straně již také samotná výstavba. Práce na českém území zahrnují rekonstrukci železniční stanice Aš a části tratě ve směru ke státní hranici, včetně doplnění technologického vybavení stanice. Na německé straně dojde k přestavbě železniční stanice Selb-Plössberg, obnově sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a úpravám zabezpečení přejezdů. Pro dodržení plánovaného termínu obnovení provozu však bude rozhodující dokončení výstavby železničního mostu přes obchvat obce Erkersreut v Německu. Náklady na obnovení provozu na českém úseku dosáhnou 76 milionů korun. Obnovení železničního spojení v dalších dotazovaných relacích se nepřipravuje, protože o ně není ze strany regionů zájem.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Proč není SŽDC příliš ochotná převádět na obce zbytné výpravní budovy, v případě, že se nenajde kupec, a raději je bourá? Viz Hranice u Aše.

Mezi povinnosti SŽDC při vykonávání svých činností patří dodržování pravidel péče řádného hospodáře a soulad postupu s příslušnými předpisy. Stejně jako v případě rušení železničních tratí musí být nejdříve taková nemovitost nabídnuta k odprodeji za tzv. „cenou obvyklou“. Taková nabídka byla obci zaslána, ta ji však odmítla. S ohledem na špatný stav nemovitosti tak bylo v tomto případě nutné provést demolici. V obecné rovině je dále v takových případech nutné brát v úvahu kromě všech souvisejících (a leckdy složitých) majetkoprávních vztahů také případné budoucí plány správce infrastruktury (především její možné rozšíření, elektrifikaci, apod.).

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Jak pokračuje prodej málo využívaných lokálek?

Při odprodeji železniční dopravní infrastruktury postupujeme podle usnesení vlády č. 416 ze dne 13. června 2012, ve kterém byla stanovena pravidla pro odprodej. K odprodeji nabízíme tratě, na kterých jsou náklady na údržbu, kontrolu a zamezení krádežím značné, a zároveň výnosy z dopravní cesty minimální. Zpravidla se jedná o tratě, kde byl již dříve přerušen pravidelný provoz osobní i nákladní dopravy (mohou však být využívány pro nostalgické jízdy). V první etapě bylo k odprodeji nabídnuto 5 železničních tratí, resp. úseků: Čelákovice – Mochov (4 km, 32 mil. Kč); Čížkovice – Obrnice (36 km, 132 mil. Kč); Dolní Bousov – Kopidlno (22 km, 98 mil. Kč), Čejč – Uhřice u Kyjova (15 km, 46 mil. Kč), traťový úsek Kralovice u Rakovníka – Mladotice (11 km, 27 mil. Kč). Žádná nabídka na odkoupení trati ve výši ceny zjištěné podle oceňovací vyhlášky platné od 1. 1. 2014 nebyla zaslána. V přípravě je druhé kolo odprodeje, kde budou tratě nabízeny za tzv. „cenu obvyklou“. Soutěž bude vyhlášena po projednání dalšího postupu na základě jednání správní rady v dubnu 2015 s předpokládanou realizací v polovině letošního roku. Případné třetí kolo přinese snížení ceny na polovinu „ceny obvyklé“. Konečné, čtvrté kolo, počítá s bezúplatným převodem tratí na Ministerstvo obrany, případně na kraje nebo obce, a to v souladu s pravidly schválenými vládou. SŽDC má ve spolupráci s Ministerstvem dopravy připraven seznam dalších cca 15 až 20 regionálních tratí určených k odprodeji. Realizace dalších odprodejů bude uskutečněna až po ukončení první etapy prodeje.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Daří se Vám rušit železniční přejezdy na lokálních tratích tak, jak se před časem slibovalo?

Rušení železničních přejezdů není pro SŽDC jednoduchou záležitostí – je potřebné mít také souhlas zúčastněných stran – vlastníků pozemků, silničního správního úřadu, obecních úřadů, atp. Jedná se o správní řízení, které vede Drážní úřad a probíhá na základě správního řádu a příslušné legislativy, proto toto rozhodnutí nelze nijak předvídat. Každoročně se daří zrušit zhruba dvě až tři desítky nadbytečných přejezdů, přesto zůstáváme v Evropě na špičce statistiky zemí s nejvyšším počtem přejezdů v poměru k délce sítě. Několikanásobně větší množství návrhů na zrušení přejezdů však bývá z různých důvodů zamítnuto.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Které regionální tratě mají podle Vás největší potenciál do budoucna?

Jsou to především tratě ve velkých sídelních a průmyslových aglomeracích, kde hustota obyvatelstva, počet pracovních příležitostí a objem výroby zboží vytváří předpoklady pro nárůst poptávky. Pro maximální využití tohoto potenciálu je však nutné mnohde zastaralou železniční infrastrukturu přizpůsobit novým podmínkám – například budováním nových zastávek, přisunutím zastávek k sídelním celkům, vytvořením přestupních vazeb mezi jednotlivými druhy dopravy, zvýšením rychlosti, kapacity apod. Jmenovitě mají podle prognózy největší růstový potenciál např. tyto tratě: trať 323 v úseku Ostrava – Frýdek-Místek (až 10 000 cestujících – prognóza, oba směry za den); trať 331 v úseku Vizovice – Zlín (až 3 600 cestujících); trať 036 Liberec – Tanvald (až 4 000 cestujících); trať 232 Lysá nad Labem – Milovice (až 4 000 cestujících); trať 173 v úseku Praha-Smíchov – Nučice (až 2 300 cestujících).

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Proč je možné, že v lese je světelné PZZ a na hl. silnici a ještě v oblouku je chráněna jen kříži, i přesto že finance na to byly?

Jelikož jste ve svém dotazu přesně neuvedl, o jakou lokalitu vám jde konkrétně, odpovím obecněji. Zajištění bezpečnosti provozování železniční dopravy obecně je jednou z prioritních činností SŽDC. Probíhá program revitalizace tratí, při kterém dochází nejen k zavádění dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení, ale zejména i rekonstrukce železničních přejezdů. Výsledkem je tak nejen zvyšování bezpečnosti železniční dopravy, ale zejména i doprovázené zvýšení traťových rychlostí. Při modernizačních akcích je snahou, tam kde to jde, co nejvíce omezit křižování železničních tratí s ostatními komunikacemi výstavbou mimoúrovňových křížení – tento případ se zejména týká tzv. koridorových tratí. Regionální tratě jsou v tomto ohledu trochu specifické – nahradit veškerá křížení za mimoúrovňová je značně neekonomické, přesto se snažíme o maximální zajištění bezpečnosti – náhradou přejezdových zabezpečovacích zařízení za modernější typ. Výstražné kříže nahrazujeme světelným přejezdovým zařízením, případně kompletním doplněním přejezdu závorami.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Jaká je budoucnost kusových zásilek v ČR?

Tento dotaz by měl být spíše adresován na samotné dopravce a z koncepčního hlediska na Ministerstvo dopravy. SŽDC jakožto manažer infrastruktury nemůže příliš ovlivnit vývoj tohoto přepravního segmentu. SŽDC však dlouhodobě podporuje obecně rozvoj železniční dopravy – samozřejmě na základě nediskriminačního přístupu –, a vytváří takové podmínky, aby také přeprava kusových zásilek (správně: jednotlivých vozových zásilek) byla umožněna po železnici a nemusela přecházet na silnici. SŽDC proto v roce 2013 uvítala rozhodnutí státu o snížení ceny za použití železniční dopravní cesty pro segment jednotlivých vozových zásilek, i když tímto krokem přišla o nezanedbatelnou část tržeb.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

V jaké fázi je integrace železnice v Ústeckém kraji? Zaslechl jsem předpoklad v červenci 2015. Co je na tom pravdy, prosím?

Integrovaný dopravní systém Ústeckého kraje (zkráceně IDS ÚK) postupně zavádí Ústecký kraj. Mezi hlavní cíle systému patří zavedení jednotného tarifu, přepravních podmínek, optimalizace provozu a zvýšení standardů kvality. Tento integrovaný dopravní systém bude, stejně jako ostatní veřejnou dopravu v kraji, organizovat odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Ústeckého kraje. Postupná integrace železniční dopravy je tak logickou volbou a předpokládá se opravdu v průběhu letošního roku. Pro podrobnější informace se však, prosím, obraťte na Ústecký kraj.

Dotazy z konference - GŘ SŽDC

Z jakého důvodu se začal ve velké míře instalovat systém AVV i na nerekonstruované tratě? Žádosti dopravců, nebo strategie SŽDC?

Systém automatického vedení vlaku (AVV) patří k nejvyspělejším systémům automatizovaného řízení jízdy vlaku na světě. SŽDC se snaží aplikovat obecně moderní technologie do praxe, především v rámci modernizačních akcí na dopravní infrastruktuře. Systém AVV se skládá z mobilní části (umístěné na hnacím vozidle) a pevných zařízení, jež jsou traťovou částí. Traťové části AVV se proto v současné době instalují na tratě, kde jsou nebo v nejbližší době budou provozována vozidla se schopností využívat tuto technologii. Mezi nesporné výhody AVV patří optimalizace jízdy vlaku tak, aby do následující stanice či zastávky dojel právě včas při nejmenší spotřebě energie.

Dotazy z konference - VUZ

Jak často se u Vás testují vozidla pro regionální tratě a jak se s postupem doby mění nároky na vlaky určené pro lokálky?

Vozidla pro regionální dopravu se u nás zkouší téměř neustále, samozřejmě převažují vozidla pro kapacitnější regionální dopravu. Co se týče požadavků, tak jednoznačně převažuje nízkopodlažnost a s tím související přístup pro hendikepované osoby, dále pak jde o nároky související se zaváděním příslušných technických požadavků (emise, crashová odolnost,…).

Dotazy z konference - VUZ

Jak dlouho se podle Vás ještě budeme na regionálních tratích setkávat s vozy řady 810? Nechystáte se také pořídit tento vůz pro VUŽ?

Vozů řady 810 v posledních letech velmi ubylo a Vaše otázka by spíš měla být v současné době směřována především na objednatele dopravy, kteří svými požadavky určují, která vozidla je možno na konkrétní trati provozovat v pravidelné dopravě. Životnost motorových vozů po hlavní opravě je cca 10-15 let. Co se týče pořízení tohoto vozidla do vozového parku VUZ, tak to v současnosti v plánu nemáme.

Dotazy z konference - VUZ

Japonci s Maglevem zdolali hranici 600 km/h, jaký je ale dle Vás ještě rychlostní potenciál klasické železnice?

Jak jistě víte, tak Francouzi dosáhli v roce 2007 na klasické vysokorychlostní trati rychlosti 574,8 km/h, která se této hranici rovněž velmi blíží. V pravidelném provozu se již dnes běžně jezdí rychlostmi okolo 350 km/h a její další zvyšování je hlavně otázkou ekonomiky provozu, takže se nechme v této věci ještě překvapit.

Dotazy z konference - VUZ

Plánujete někdy testovat podvozky s jiným rozchodem než na 1435 mm?

Pokud máte na mysli pevnostní zkoušky podvozků, které se provádí na Dynamickém zkušebním stavu, tak tam na rozchodu samozřejmě nezáleží a již dnes zkoušíme podvozky různých rozchodů. Pokud máte na mysli výstavbu zkušební tratě s jiným rozchodem než 1435 mm, ta toto v současné době neplánujeme, ale jsme samozřejmě schopni zkoušky takovýchto vozidel provádět na příslušných tratích.

Dotazy z konference - VUZ

Je trať nějak zabezpečena proti zvěři?

Není a s ohledem na parametry tratě, by to bylo obtížně realizovatelné.

Dotazy z konference - VUZ

Jaké nové vozidlo pro regionální tratě, které se u vás testovalo, má největší potenciál?

Záleží na tom, jaké regionální tratě máte na mysli. Určitě velký potenciál mají motorové jednotky PESA LINK nebo ALSTOM LINT, pro tratě resp. výkony, kde je již potřeba kapacitnější vozidlo jsou určitě zajímavé bimodální jednotky z produkce ALSTOM nebo Bombardier.

Dotazy z konference - VUZ

Není tajemství, že ve vlastnictví VUZ je pár historických lokomotiv. Plánujete přidat do sbírky další unikat?

Jak jistě víte, letošním přírůstkem je motorová lokomotiva T499.002 „Kyklop“ a dále ještě plánujeme zprovoznění motorového vozu M260.001 „Stříbrný šíp“.

Dotazy z konference - VUZ

1. Máte letos ve vozovém parku VUŽ nějaké světové novinky? A měli jste dobrou kachnu! DŽ3

Máte-li na mysli zkoušená vozidla, tak v současné době je na ZC Velim testována dlouho očekávaná jednotka Bombardier TWINDEXX Swiss Express a lokomotiva SIEMENS Vectron v dieselelektrické verzi. Dále očekáváme příjezd jednotky ICx.

PZZ

Dnes na konferenci jsem měl dotaz na PZZ v lese? kdx budee odpověď na stránkách? Popř. kde?

Odpovědi, které nebyly zodpovězeny přímo na konferenci zpracováváme, následně je musíme poslat přednášejícím a jakmile obdržíme odpovědi, tak je zde zveřejníme. Samozřejmě se pokusíme odpovědi zveřejnit co nejdříve.

Sudop

Při jaké traťové rychlosti už mohou být lokálky atraktivní pro cestující? Počítá se při rekonstrukcíchi s přeložkami, které by odstranily pomalá místa např. v obloucích?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

GŘ SUDOP

Čím se liší příprava projektuu lokální a hlavní trati?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

SUDOP

Jak často připravujete projekty pro rekonstrukce regionálních tratí?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

GŘ AŽD

Jak se díváte na stav, kdy je na některých tratích stále jen telefonické dorozumívání bez prostředků umožňující např. dálkové zastavení vlaků?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

AŽD

Jak se dá zlepšit bezpečnost provozu na lokálkách?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

AŽD

Pro které tratě se hodí systém Radioblok, který se poprvé použil na trati z Číčenic do Volar?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dr. Lochman

V čem mohou být lokální tratě přínosem pro veřejnou dopravu?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

CER

Lokálky ano nebo ne?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dr. Libor Lochman

Existují rozdíly v pohledu na regionální tratě u jednotlivých členských států EU?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

prof. Cempírek

Na regionálních tratích podle některých hlasů jezdíme pomaleji než před 30 lety. Jaký na to máte názor?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

pan Cempírek

Jsou podle Vás lokálky využitelné pouze pro turistický ruchnebo mohou dobře sloužiti k pravidelnému dojížděnínapř. do zaměstnání?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Ing. Jiří Horský

Kdy podle Vás budeme cestovat po České republice na jeden jízdní doklad jako například ve Švýcarsku?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

KORDIS

Co je podle Vás příčinou toho, že mezi jednotlivými kraji jsou výrazné rozdíly v integraci veřejné dopravy.

Dotaz zodpovíme na konferenci.

KORDIS

Jak se díky IDS změnila podoba veřejné dopravy na jihu Moravy?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

pan Nejezchleb

Mají přednost investice do zabezpečení a technologií tratí před úpravami technického stavu tratí?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Jak se určuje, do jakých lokálekse vyplatí investice?

Jak se určuje, do jakých lokálekse vyplatí investice?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

pan Nejezchleb

Jaký je poměr investovaných prostředků do rekonstrukce regionálních tratí v porovnání s hlavními tratěmi?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

pan Surý

Které regionální tratě majípodle Vás největší potenciáldo budoucna?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

přejezdy na lokálních tratích

Daří se Vám rušit železniční přejezdy na lokálních tratích tak,jak se před časem slibovalo?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Jak pokračuje prodej málo využívaných lokálek?

Jak pokračuje prodej málo využívaných lokálek?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotazy na hosty

Dobrý den, dotazy na hosty se předkládají zde předem nebo během konference?

Dobrý den, dotazy můžete pokládat předem zde, ale samozřejmě i přímo na konferenci v průběhu přednášek.

KORDIS

Co je podle Vás příčinou toho, že mezi jednotlivými kraji jsou výrazné rozdíly v integraci veřejné dopravy.

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Noví výpravčí?

Přijímá ještě SŽDC nové výpravčí a jak funguje spolupráce s partnerskými školami?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Plánujeme jako důchodci s manželkou jízdu vlakem pokud možno kolem naši republiky.

Nevíme si rady,ani na žel.stanicích nám nevědí poradit. Ptám se na tyto body: - zda je to možné, - alespoň jednodenní výlet , ráno vyjet a večer se vrátit, - zda ČD již vytvořila cestovní kancelář tohoto druhu - Bydlíme v Městci Králové - zda je již v akci okružní jízda vlakem kolem ČR? Děkuji za pomoc při řešení mého problému-

Dobrý den, doporučuji Vám obrátit se přímo na České dráhy, my Vám s tímto dotazem bohužel nemůžeme pomoci.

Do jaké míry pomáhají zlepšit stav tratí tzv. malé projekty OPD?

Do jaké míry pomáhají zlepšit stav tratí tzv. malé projekty OPD?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Obnova cezhraničných regionálnych tratí

Plánuje sa obnova zrušeních miestnych tratí do Rakúska a Nenecka, napr. Aš-Selb, Slavonice-Waldkirchen an der Thaya a Helvín- Laa an der Thaya. A bolo by možné na ich obnovu použit eurofondy.

Dotaz zodpovíme na konferenci.

SŽDC

Jaký je poměr investovaných prostředků do rekonstrukce regionálních tratí v porovnání s hlavními tratěmi?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

regionální tratě a EU

Jaký význam věnuje EU perspektivě lokálních tratí a existují rozdíly v pohledu na regionální tratě u jednotlivých členských států EU?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

SUDOP

Jak moc se musí zlepšit parametry regionální tratě, aby se do ní vyplatilo investovat?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Regionovy - VUZ

Testoval VUŽ také Regionovy a jak testy dopadly?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Praxe u SŽDC

Dotaz pro personálního ředitele SŽDC: Je nějaká možnost přihlásit se na praxi u SŽDC?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Ing. Pavel Surý

Co dělá SŽDC pro to, aby se zvýšila rychlost vlaků nejen na koridorech, ale také na regionálních tratích?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Kdy již zveřekníte odpovědi na dotazy kladené na konferenci?

Kdy již zveřekníte odpovědi na dotazy kladené na konferenci? Děkuji

Dobrý den, otázky, které nebyly na konferenci zodpovězeny jsme již zveřejnili (viz. níže). Pokud jsme na některou zapomněli, znova nám ji napište a my Vám samozřejmě odpovíme.

Stavební práce na okruhu ve Velimi

Jak probihaji stavebni prace na okruhu, kdyz tam jsou casto zakaznici ?

„Stavební práce podél zkušebních tratí (zejména podél Velkého zkušebního okruhu – VZO) jsou dle vnitřních předpisů VUZ povoleny provádět do maximální rychlosti zkušební soupravy 160 km/h bez nutnosti zavádět výluku. Samozřejmě záleží na charakteru prací, v tomto případě mám na mysli práce neprobíhající přímo v průřezu koleje, ale cca 2,5 metrů od osy koleje. Pouze pravidelné pochůzky tratí, kdy je zaměstnanec provádějící pochůzku v průřezu koleje, mohou probíhat i za provozu opět do maximální rychlosti 160 km/h. Pokud by toto nebylo možné dodržet, provede se kontrolní jízda na stanovišti hnacího vozidla (vhodný termín se konzultuje vždy týden před provedením pochůzky). Přitom platí ve všech případech, že vedoucí prací (příp. zaměstnanec provádějící pochůzku) musí ohlásit zahájení prací v dopravní kanceláři dispečera s uvedením km-polohy pracovního místa. Dispečer na základě této informace prokazatelně zpraví strojvedoucího zkušební soupravy písemným rozkazem o km-poloze pracovního místa a povinnosti dávat návěst Pozor při průjezdu okolo tohoto místa. Podobně je tomu i v případě pochůzkáře, který ovšem mění svou polohu, proto je povinnost během jeho pochůzky neměnit směr zkušební jízdy. Při rychlostech nad 160 km/h nejsou z bezpečnostních důvodů dovoleny žádné práce podél VZO. Rozsáhlejší stavební činnosti se řeší plánovanou výlukou, na kterou je zpracován Rozkaz o výluce. Zákazníci VUZ jsou o těchto výlukách dostatečně v předstihu informováni a počítají s tímto v plánování svých zkušebních aktivit. Práce v manipulačním kolejišti se řeší operativně, výluka se ve většině případů nezavádí, ale začátek prací je opět nahlášen dispečerovi. Krytí koleje, na níž probíhá práce, se zajistí přenosnými terči s návěstí Stůj. Opět platí úzká spolupráce se zákazníky VUZ, kteří jsou o těchto činnostech informováni na pravidelných schůzkách v rámci zpracování týdenního plánu zkoušek. Nejde jen o informace, že ta nebo ta kolej budou určitou dobu mimo provoz, ale jde i o případný pohyb stavebních strojů, mechanizace apod. a nutnost dbát zvýšené opatrnosti při pohybu účastníků zkoušek v areálu ZC Velim. Na konci každé pracovní činnosti platí opět povinnost ukončit práce zápisem v dopravní dokumentaci dispečera s potvrzením, že koleje, na nichž práce probíhaly, jsou volné a sjízdné bez omezení.“

VUŽ

Mely jste lokomotivy, ktere neprosli? Popr jakeba kde byly preblemy.

Na první část otázky lze odpovědět, že za dobu naší zkušební praxe se samozřejmě vyskytly lokomotivy, a byla jich naprostá většina, které na první pokus nesplňovaly veškeré potřebné parametry, a pro jejich úspěšnou homologaci bylo nutné některé zkoušky po úpravách opakovat. Toto je přirozenou součástí homologačního procesu a smyslem typových zkoušek je na tyto odchylky od požadovaného technického stavu přijít. Na druhou část otázky si, s ohledem na náš status a závazek mlčenlivosti, dovolím neodpovědět a tazatele musím odkázat na konkrétní výrobce.

Rozdíly při zkouškách lokomotiv

Při zkouškách lokomotiv jaké jsou největší rozdíly chování lokomotiv Siemens Taurus (případně Vectron), Škoda S109E a Bombardier TRAXX?

Ve všech případech se jedná o elektrické multisystémové soudobé konstrukce. Ačkoliv mají jednotlivé typy lokomotivy základní parametry velmi podobné, tak se přeci jen v detailních parametrech odlišují, což je dáno jak jejich provozním určením, tak dobou vzniku jednotlivých typů. Tomu rovněž odpovídá chování lokomotiv při zkouškách, přičemž u všech typů můžeme konstatovat, že jejich vlastnosti odpovídají jejich technickým parametrům

Okruh VUŽ

Proč se vlastně okruh vybudoval v Československu (ČR)?

V rámci nastíněného principu RVHP bylo od poloviny 50. let uvažováno o vzniku zkušebního železničního kruhu pro rozchod 1 435mm. Inspiraci pro tuto myšlenku byl existující zkušební okruh v SSSR, který byl otevřen již v polovině 30. let v Ščerbince u Moskvy. Konečné rozhodnuti o výstavbě zkušebního železničního okruhu padlo nejspíše na 6. konferenci ministrů železnic a dopravy států RVHP, která se konala v roce 1959. Vzhledem ke stávajícímu i výhledovému podílu Československa na výrobě železničních vozidel v rámci RVHP byla pravě tato země zvolena za místo, kde by okruh měl byt vybudován. Jistě v tom hrála roli i tradice železničního výzkumu a jeho rozvoj po druhé světové válce v rámci ČSD i vysokých škol (specializované obory na jednotlivých fakultách, založení Vysoké školy železniční s vlastní dopravní fakultou v říjnu 1953). V červnu 1960 přijala vláda usnesení o zavádění nové železniční techniky a jejím vývozu v rámci třetího pětiletého plánu, což souviselo se závazky Československa v rámci RVHP. Jednalo se především o zajištění výstavby experimentální základny, která by umožňovala vyvíjet a zkoušet vozidla nových trakcí tak, aby mohl byt postupně ukončen provoz „dožívající parní trakce“. Je třeba si uvědomit, že v zemích RVHP byla výroba traťových motorových lokomotiv teprve v počátcích. Zároveň nebylo zcela jasné, které proudové systémy budou nakonec zvoleny jako hlavní. Proto bylo nutné postavit zkušební centrum, kde by jednotlivé typy vozidel mohly byt plnohodnotně vyzkoušeny. Výstavbu experimentálního zařízení – železničního zkušebního okruhu – na sebe převzaly tehdejší Československé statní dráhy. V rámci převzetí zodpovědnosti za výstavbu ze strany ČSD bylo nutné vyřešit jeden z nejdůležitějších úkolů před zahájením výstavby, a to výběr lokality pro umístěni zkušebního okruhu. K vyřešeni tohoto úkolu však bylo nejprve nezbytné stanovit základní rozměry a tvar zkušebních tratí a odtud odvodit parametry projektovaného zkušebního okruhu. K teto problematice byla vedena řada odborných diskusi a jednaní na nejvyšší úrovni. Výsledkem pak byl návrh parametrů okruhu, které perspektivně uvažovaly s možností dosažení rychlosti při zkušebních jízdách až 200 km/h. Základní parametry konstrukce trati zkušebního okruhu však byly navrženy pro rychlost 160 km/h s vložením dvou přímých úseků o minimální délce 2 000 m se dvěma oblouky a celkovou délkou okruhu okolo 13 km a maximálním sklonem trati do 2 ‰. S ohledem na tyto parametry bylo v tehdejší ČSR vytipováno celkem šest lokalit, kde by bylo možné železniční zkušební okruh vybudovat, z nichž byla nakonec vybrána lokalita Cerhenic.

Nepouzivane vypravni budovy

Bude SZDC ochotna prodavat nepouzivane vypravni budovy?

Toto bude předmětem koncepce nakládání s výpravními budovami, která bude aktuální až po jejich převodu na SŽDC.

Brno Dolni nadrazi

V pripade Brna' proc nevyuzit stavajici Brno Dolni nadrazi?

Poloha osobního nádraží v tzv. odsunuté poloze nebo také v poloze "u řeky" se nachází právě na dnešním dolním nádraží.

VRT

Proc nezacalo budovani VRT uz drive v dobe prichodu jednotek 680 pendolino?

O výstavbě VRT se na území našeho státu diskutuje na odborné úrovni již od 70. let. Počátkem 90. let se rozhodovalo o dvou základních variantách rozvoje železniční sítě. Jedna varianta představovala výstavbu VRT, druhá potom modernizaci stávajících tratí s použitím vlaků s naklápěcími skříněmi. Historie sama ukázala, jaká cesta měla být správná…

Rozvoj elektromobilu

Bude SZDC venovat podpore rozvoji elektromobilu?

Prozatím jsme nezpracovávali strategii podpory provozu elektromobilů. Protože železnice sama o sobě znamená ve většině případů elektromobilitu (cca 85 % výkonů železnice je v elektrické trakci), je možné nabídnout i "pomocnou ruku" elektromobilům v podobě nabíjecích stojanů na parkovištích P+R u železničních stanic napájených z trakčního vedení v době dopravních sedel.

Rušení výpravčích

Nepujde zrusenim vypravci kvalita stanic dolu?zamestnanec by seo stanici mohl starat. Bez pritomnosti se budou moci hodne projevit vandalove

Zabezpečení stanic bude třeba řešit jinými způsoby – mzda výpravčího je výrazně vyšší než vrátného, takže by byl velmi drahým hlídačem. V současnosti není nijak problematické zajistit bezpečnost budov za pomoci kamerových systémů a napojením budov do pultu centralizované ochrany.

CDP

Bude se po zavedeni CDP pocitat se zamestnanci ve stanicich???

Po zařazení tratě a stanic do dálkového řízení z CDP se počítá s dopravními zaměstnanci ve větších stanicích – bude se jednat o tzv. pohotovostní výpravčí, kteří by v běžném provozu prováděli předávání písemných rozkazů vlakovým četám a další činnosti ve stanici a v případě výpadku dálkového řízení by zajistili provoz na trati.

Majetek ČD, SŽDC

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak plánuje SŽDC převod majetku od ČD. Znamená to, že skladníci a staniční dělníci budou zaměstnanci SŽDC? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, k 30. 11. 2014 má SŽDC již 67 staničních dělníků. S prodejem části závodu od Českých drah, a.s., k SŽDC, se počítá aktuálně s variantou prodeje i desítek staničních dělníků a pár skladníků přepravy. Jaký bude finální stav je v tuto chvíli neznámé a je třeba vyčkat rozhodnutí vlády.

Dotaz pro pana Ing. Cempírka

Do jakých tratí se podle Vás vyplatí investovat? Mají i regionální tratě šanci?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotaz na konferenci

Jak daleko (blízko) je doba, kdy budou navigace v automobilech informovat o blížícím se vlaku k železničnímu přejezdu? Dotaz je směřován panu generálnímu řediteli AŽD.

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Vysokorychlostní tratě

Dotaz pro pana Ing. Tomáše Slavíčka: S projektováním vysokorychlostních tratí nemá ČR žádné zkušenosti. Jak se na takovou práci připravujete a odkud čerpáte zkušenosti?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Zkušební okruh ve Velimi

Je okruh dostačující pro současnou potřebu? Co by výrobci vozidel ještě navíc uvítali?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotaz pro personálního ředitele SŽDC

Zajímalo by mě, jak jsou na tom uchazeči bez praxe? Mají šanci na uplatnění u vás na SŽDC?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotaz na konferenci

Měl bych dotaz pro pana Jerzy Wisniewski: Je Česká republika vnímána jako perspektivní prostor pro dálkovou mezistátní osobní dopravu?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotaz na konferenci

Jak vnímáte tehdejší pojetí modernizace koridorů s odstupem dvou desetiletí? Prosím o zodpovězení od pana Ing. Mojmíra Nejezchleba

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotaz pro generálního ředitele SŽDC

Myslíte, že by se měla v České republice ihned zahájit výstavba vysokorychlostních tratí?

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Dotaz na konferenci

Rád bych se zeptal jako student posledního magisterského ročníku na ČVUT Fakultě dopravní ohledně možnosti získávání praxe v oboru projektování dopravních staveb, kterou všichni zaměstnavatelé požadují. Jak ji podle Vás jako studenti máme v oboru získat, když se firmám brigády nebo placené stáže nevyplácí a asi proto je nenabízejí? Otázku bych rád položil přednášejícímu ze společnosti SUDOP, děkuji.

Dotaz zodpovíme na konferenci.

Program konference

Dobrý den, kdy bude zveřejněn přesný program konference? Děkuji

Dobrý den, program konference bude zveřejněn první týden v říjnu. V programu se dozvíte časový harmonogram a jednotlivá témata přednášek.

Máte dotazy? Napište nám!